Dát myšlenkové mapě šanci

Od doby, kdy jsem se začal hlouběji zajímat o time management a zvláště pak metodu GTD, narážel jsem na používání tzv.myšlenkových map. Vzhledem k tomu, že jsem byl pravidelným čtenářem blogu WORKaholic BLOGuje a nyní serveruMítvšehotovo.cz, kterému „šéfuje“ právě tzv. Workaholic, setkával jsem se s větami o užitečnosti myšlenkových map více a více. Workaholic na serveru Mítvšehotovo.cz tomuto způsobu brainstormingu věnuje dostatek místa, aby mě „donutil“ k odzkoušení.
Mé první zkušenosti se však nenesly zrovna v dobrém duchu, při ručním kreslení map jsem byl pomalý a následně nečitelný, při práci s různými free aplikacemi či online verzemi programů zase nervózní, neboť aplikace často vykazovaly nulovou schopnost intuitivního ovládání. Od myšlenkových map jsem proto odstoupil.
Po čase se ale k nim vrátil, zvědavý, zda – když najdu vhodný nástroj – budu moci mapám přijít na chuť. Zadařilo se. Seznámil jsem se s programem Curio (o něm jsem napsal na Mítvšehotovo.cz speciální článek) a propadl tvorbě myšlenkových map.
Mapám se budu věnovat určitě na svém blogu v budoucnosti ještě mnohokrát, dovolím si však nyní „pouze“ odkázat na texty Workaholica a ve svém článku shrnout své první pozitivní dojmy a důvody, proč byste měli myšlenkové mapy vyzkoušet i vy.

Určitě znáte ten pocit, kdy se vám k nějakému projektu rodí střípky nápadů, jednotlivých myšlenek, které ne zcela na sebe navazují, ale ve výsledku jsou důležité. Pokud pouze nad projektem přemýšlíte, brzy vám buď rojící se dílčí nápady přeplní hlavu a zablokují myšlení, nebo se budete neustále nutit je odhánět a chtít myslet systematicky – hezky postupně. Ať to či ono, nikdy nebude uvažování nad projektem skutečně efektní a vy z něj spíše unavení/otrávení.
Můžete si ony nápady zapisovat na papír, to už je dobrý krok k tomu, abyste se dostali dál. Ale jak si je zapisovat? Nahodile na papír a pak seskládat tak, jak by v projektu (při jeho realizaci) měly jít za sebou? Možná. Ale když nemáte před sebou už nápady seskládány nějak přehledně a systematicky, hůře se rodí nové. V tomto směru jsou zkrátka myšlenkové mapy ideální.

Začnete uprostřed papíru/obrazovky a od ústředního bodu se začnete „košatit“ do různých kategorií, jednotlivostí. Pro příklad stačí uvést, že jsem si takovou mapu vytvořil i pro svůj blog. Najednou jsem zjistitl, jakou obsahovou náplň v něm chci mít, jaké kategorie, rubriky, co v jednotlivých rubrikách může být za specializace. Nevadí, když skáčete z jedné kategorie do druhé, nic se vám nerozháže, vše má svůj pořádek a vše je pěkně seřazeno před vašimi zraky.
Myšlenková mapa může sloužit k efektní prezentaci pro veřejnost (je-li udělána na počítači), mnohem důležitější ale je, že podporuje onen proces myšlení. Nic vás nebrzdí a nápady se rojí rychleji. Uvědomuji si, že tyto mé řádky jsou dosti obecné, ale zkrátka – zkuste si to! Uvidíte, že si nevymýšlím.
Během dvou dnů jsem si vytvořil pět rozsáhlých map k pěti projektům, s nimiž jsem už dlouho nemohl moc hnout. Zjistil jsem, že přemýšlení mě vlastně může i hodně bavit a že využití map je obrovské. Proto neváhejte, podívejte se na články Workaholica, zkuste si nějaké mapy udělat – a sledujte i můj blog, budu se jim určitě věnovat…

{lang: ‘cs’}

One Response to

  1. Textilnik napsal:

    Myšlenkové mapy používám už pár let. Moje okolí už si zvyklo na to, že na papíry píšu od prostředka a místo uhlazeného textu mám (zdánlivě) chaotické pavouky.
    Nejvíc mi pomáhají tehdy, když mám k nějakému tématu/úkolu/projektu v hlavě nápady a myšlenky, ale nejsou utříděné a já nevím, odkud mám začít. Na papíře je to pak přehlednější a líp se s tím pracuje.

    OdpovědětOdpovědět

Post a comment