Asi před dvěma měsíci jsem si koupil knihu 7 návyků skutečně efektivních lidí. Nad koupí publikací Stephena R. Coveye jsem dost váhal. Něco jsem si o knize přečetl na internetu, pak ji několikrát v knihkupectví obracel v rukou, listoval v ní a pročítal. No nedivte se. Když má kniha podtitul „Zásady osobního rozvoje, které změní váš život“, obestírá vás skepse. Vždycky jsem měl od takových příruček, které vás posunou směrem k pozitivnímu myšlení a skvělému životu, odstup. Stručně řečeno, nevěřil jsem jim a autory ocejchoval jako pokrytecké ždímače peněz. Přebal, anotace a nejrůznější doporučení byly skrz naskrz naplněny úžasnými pochvalami. Ty se vznášely nad knihou 7 návyků skutečně efektivních lidí, až jsem se přeci jen rozhodl, že dám publikaci šanci. Kdybych se nesnažil pronikat do problematiky time managementu, asi bych se k tomu neodhodlal, takto jsem to ale bral jako obeznámení s další možnou metodou efektivity práce. Nechci tady opisovat všechna ta superlativa, stačí když podotknu, že již při čtení první kapitoly jsem cítil, že jde skutečně o mimořáně zajímavou záležitost. Zjistil jsem, že Stephen R. Covey přistupuje k efektivitě tak, že to působí ne na můj rozum, ale na srdce. Staví na etice charakteru. S pojmy jako tvrdé lokty se zde nesetkáte. Veškerá efektivnost plyne z toho, že se snažíme postavit pevně na své nohy, že sami volíme, co děláme se svým životem. A když máme tento pocit jistoty můžeme lépe jednat s okolím. Ne tvrdě, ale citlivě. Při vyjednávání nám nemá jít jen o naši výhru, ale také o výhru protější strany… Myšlenek a témat je v knize velká spousta. Ale proč to zde píši? Kniha mě pochopitelně radikálně ovlivnila a bude jistě ještě ovlivňovat, neboť se k ní budu vracet a jelikož naučit se žít s těmi sedmi návyky je dlouhodobou záležitostí. Na svém blogu proto budu v mnohém z myšlenek Stephena R. Coveye (který je skromně nepovažuje za své, jen je zformuloval do knihy) vycházet. Efektivitu života totiž, stejně jako on, nechápu jako přežívání s přesně měřeným časem, nýbrž jako kvalitu života. Kvalitu toho, jak dokážeme svět vnímat, jak dokážeme vnímat sebe sama a jak (a co) dokážeme světu dávat my.