Kniha, která se snad jako žádná jiná  hodí do této rubriky mého blogu, a dokonce sousloví osobní rozvoj i obsahuje v názvu, se mi dostala do rukou zhruba před dvěma týdny. Jen první z jejích tří části jsem si rozložil do vícero dnů, ostatní přečetl (jak se říká) na jeden zátah. Dovoluji si upozornit, že takové čtení se hodí tenkrát, chcete-li získat vhled do problematiky, kterou kniha uchopuje. Získáte také představu o tom,  jaké z kapitol se vám osobně budou k životu nejvíce hodit, a v neposlední řadě o tom, zda vám publikace vyhovuje i po stránce jazykové.

Management osobního rozvoje (nakl. Management Presss, 2009) je však knihou, ke které se budete i po jejím přečtení znovu vracet. K dílčím kapitolám, problémům, o kterých píše. Já sám jsem si v průběhu čtení značil, kterým tématům bych rád věnoval speciální článek.

Tato „metoda“ se vyloženě nabízí, neboť jak brzy zjistíte, publikace od Evy Bedrnové a kolektivu má nesmírně široké rozpětí. S trochou nadsázky lze říci, že všemu, co vás ve spojení s osobním rozvojem napadne, je věnován v publikaci prostor. Nejprve k nevýhodě, jakou tato strategie  přináší.

Na prostoru 350 stran si dali zacíl autoři (všechno vysokoškolští pedagogové a odborníci na jednotlivá témata) pojmout tolik „problémů“, že text vám může připadat jako učebnice. V porovnání s knihami např. Stephena R. Coveyho bychom zde marně hledali čtivý a literární jazyk, vyprávění ze života (podrobnější příklady z praxe). Management osobního rozvoje nabízí text hutný, mnohdy heslovitý. Jako cíl se tak nabízí nabytí přehledu o duševní hygieně, možnostech a způsobech sebeřízení a efektivním životním stylu. Se získanými poznatky/vědomostmi můžeme vystačit, ale vhodnějším řešením je dostudování patřičné literatury k tématům, s nimiž se chceme seznámit hlouběji. (Takový seznam literatury kniha obsahuje.)

Učebnicová forma nutně neznamená nezáživnost, té se naštěstí kolektiv autorů vyhýbá. Jde o „varování“, že při čtení je potřeba být značně koncentrovaný a je skutečně vhodnější text nečíst na jeden zátah, nýbrž po částech.

Strategie pojmout takové rozpětí v sobě skýtá pochopitelně i výhodu. Na relativně malém prostoru máte možnost být obeznámeni s tak rozsáhlou škálou témat, že si dovolím je zde všechny nepopisovat (ani nevyjmenovávat), ale rovnou odkázat na to, že se jim budu postupně věnovat na svém blogu.

Oceňuji strukturu knihy, kdy se začíná s duševní hygienou a otevírají se tak dveře k sebereflexi, k otázce, čím je člověk specifický a co by nás mělo motivovat, abychom se o svoji duši (ale ne bez vztahu k tělu) měli zajímat. První část popisuje komunikaci člověka se světem, lidskou bytost uvnitř říše podnětů a reakcí. Zahajuje problémy, jimž  se poté v dalších kapitolách publikace věnuje podrobněji: jako potřeba koordinaci svého času, adekvátnímu odpočinku a psychické zátěži.

Druhá část plynule přechází k možnostem a způsobům sebeřízení, pod čímž si nemusíme představovat pouze time management, ale obecně jakoukoliv schopnost/snahu určovat si své cíle, jít za nimi. V kapitolách této části se autoři věnují několika cestám, jak spravovat svůj čas, jak sledovat, zda jím neplýtváme. Důležité hledisko má ale (stejně jako u Coveyho) naše ukotvení v lidské společnosti – vazby s okolím, neopomíjení těchto vazeb, naopak to, abychom si v rámci sebeřízení „dovolili“ mít na své blízké čas.

Velmi zajímavá kapitola se pojí s tzv. stress managementem. Pozitivní stres, negativní stres, stejně jako to, jak tomu negativnímu předcházet, jak jej potlačit, udržovat se v prevenci před syndromem vyhoření. Stejná kapitola se věnuje také problematice workoholismu.

Závěrečná část o efektivním životním stylu má hned několik styčných bodů s filozofií Stephena R. Coveyho, v podstatě jde ale  mnohdy o obecně platné poznatky. Setkáme se zde s pojmy jako work-life balance a well being, autoři kladou důraz na roli pozitivního myšlení, na humor a na nutnost relaxace.

Při čtení jsem si leckdy spíše opakoval (témata jako time management), utvrzoval (nutnost plánování) a v poslední části zpytoval své svědomí (odpočinek). Právě druhá polovina knihy se mi jeví jako velmi užitečná, hovoří sice rádoby o dobře známých jevech, přesto se jimi mnozí neřídíme. Pocit štěstí, to, do jaké míry se mu de facto dobrovolně vyhýbáme, stejně jako neefektivní využití času a tedy i eliminování prostoru pro náš odpočinek, představují problémy, ke kterým bych se v knize chtěl vracet nejčastěji.

Nenechte se tedy vzezřením a i jistou koncepcí připomínající učebnici odradit. Management osobního rozvoje vám totiž může nabídnout ucelený vhled na široké rozpětí toho, co si pod osobním rozvojem představujeme. Je ideální pro ty, kteří s tímto tématem teprve začínají (a dokonce ideální i pro ty, kteří nemají v úmyslu se jím nějak zvláště v budoucnu zabývat), pro zkušenější zase představuje užitečnou příručku a vodítko, od kterého se budou moci odrazit třeba při psaní článků, nebo hledání další literatury.

Eva Bedrnová a kol.

Management osobního rozvoje – Duševní hygiena, sebeřízení a efektivní životní styl

brož., 165 x 235 mm, 360str.

doporučená cena 420 Kč, cena při nákupu u MP (zde) 378 Kč

Print PDF