Tipy a rady, část II. – Produktivnější a efektivnější díky časnému vstávání
Ještě před rokem by mi to přišlo jako čiré bláznovství. Patřil jsem mezi tzv. sovy, myslel jsem si, že nejproduktivnější jsem v nočních hodinách. Ranní vstávání jsem nesnášel a nedokázal si představit, že existuje něco jako budík v pět hodin.
K tomu, že jsem se rozhodl tento svůj návyk radikálně změnit, mě vedlo několik negativních průvodních jevů, které s „nočním životem“ souvisejí.
Během dopoledne jsem prakticky nic neudělal – ráno vstal po deváté hodině, začal pracovat a už měl před sebou oběd. Po něm přišel útlum. Horko těžko jsem navazoval na dopolední činnost, když už jsem začal být produktivnější, přišel čas na večeři. Práci jsem nakonec byl nucen dělat přes celý večer a v noci. A u toho neustále pociťoval ten tlak, že mám za sebou málo práce a musím ji dodělat.
Nakonec jsem spal méně, než kdybych vstával v pět ráno.
Především pro efekt pocitu spokojenosti jsem se pokusil svůj návyk změnit. A šlo o změnu k lepšímu…
Uvádím zde devět takových tipů, resp. předností, které s časným vstáváním souvisejí. Budu rád, když připíšete v komentářích další.
1. Prvním krokem tak může být pouhé prodloužení svého dne o 30 minut. Prodlužování času postupně zvětšujte.
2. Pokuste se naučit vstávat třeba v 5 ráno. Během dvou hodin zvládnete udělat svoji práci (čili ne tu, která souvisí se zaměstnáním) a v klidu se i připravit na aktuální den a dorazit do práce. Po příchodu z práce už budete mít pro sebe/rodinu mnohem více času.
3. Časné vstávání má i další výhody. Obecně platí to, že nejzdravější spánek je ten, který se odehrává ještě před půlnocí. Ideálně by se tedy mělo usnout nejpozději v 22 hodin. Budete-li vstávat v 5 ráno, máte k dispozici krásných sedm hodin vydatného spaní.
4. V časné ranní hodiny bývá člověk (zvykne-li si na tento režim) mnohem více koncentrovaný, snadněji se vypořádá s obtížnějšími úkoly – a v neposlední řadě, rodinní příslušníci stále ještě spí, a proto má na svoji práci i klid.
5. V časných ranních hodinách je i méně rozptylujících podnětů. V televizi nic kloudného nedávají, s největší pravděpodobností by vás ani nenapadlo si v pět ráno pustit film nebo další díl oblíbeného seriálu.
6. Pokud pracujete v pozdních večerních hodinách, zvyšuje se pravděpodobnost, že podlehnete únavě a usnete. Ráno (s trochou nadsázky řečeno) nemáte na výběr – jste-li již vzhůru a začnete plnit své úkoly, máte před sebou dopoledne a tedy aktivní část dne.
7. Pokud skutečně začnete vstávat brzy ráno, nejlépe v pět hodin, rozhodně tento čas nevěnujte procházením své RSS čtečky, nových zpráv na internetu – a dokonce ani vyřizováním pošty. Tato doba je ideální na náročnější práci, na úkony např. kreativního charakteru (psaní článků, brainstorming), úkony, u nichž můžete využít klidu.
8. Berte tyto ranní hodiny jako příležitost zbavit se obtížnějších úkolů, které jste si na den vypsali. Uvidíte, jak pozitivně vás to naladí, až půjdete na oběd a budete mít prakticky to nejhorší za sebou.
9. Dodržujte to. Aby se z ranního vstávání stal skutečně zvyk, je potřeba jej dodržovat. S navyknutím navíc pocítíte změnu, vstávat se vám bude snadněji, ranní čas začnete využívat efektivněji.
Ahoj Lukáši,
!
výborné shrnutí. I já jsem měl podobný vývoj. Nakonec jsem to otočil a snažil se začít vstávat brzy. Dostal se na půl 6. Jenže pak přišly prázdniny a vše se zvtlo.
Se začátkem školního roku se snažím opět nastartovat, ale nedaří se mi, tak doufám, že mě tvůj článek zase nakopne
Jinak máš stopro pravdu, že člověk v té hodince, co má po ránu pro sebe, udělá spoustu především myšlenkové práce…alespoň tedy já.
Díky a přeji hezký týden
Honza
Děkuji Honzo za komentář. Těší mě. Doufám, že i ostatní to nebudou brát jako projev nějaké mé „chlouby“, že jsem schopný brzy vstávat. Dalo mi to dost práce, než jsem si navykl, ale opravdu si myslím, že to za to stojí.
Zajímalo by mně, jaký má tento režim dopad na tvůj pocit únavy atd. Při vstávání v 5 hod musíš jak uvádíš usnout ve 22 hod, aby jsi měl těch 7 hod spánku. Stačí ale dlouhodobě těch 7 hod? Někomu možná ano, u většiny lidí ale ta potřeba bude někde kolem 8 hod, což dlouhodobě nebude mít dobrý zdravotní dopad – aspoň myslím. Dále – ve 22 hod lehneš do postele a usneš? Pokud ano, gratuluju
Nebo usneš 22:30 a máš tedy jen 6,5 hod spánku? Případně si jdeš lehnout ve 21:30, aby jsi ve 22 spal? Co na to žena ? 
Nezpochybňuju určitě přínos toho, vstát o něco dřív (vstávám v 6, hodinu do 7, kdy budím děti věnuju sportu), ale 5 hod se mi zdá s ohledem na výše uvedené už moc, takže mně zajímá víc o tom, jak to řešíš … Díky.
Bohuzel, na mne to nejak nefunguje. Vzbudim se brzy, ale stejne mam problemy nastartovat. Maximum mozneho je poklidit kuchyni nebo protridit maily a oznacit ty, ktere o kafe a tri hodiny dal budou potrebovat odpoved.
@Coudy: uspat se na cas mi neprijde jako velky problem. Internet je urcite plny navodu. Ja nafasoval dva od kamaradky a minimalne prvni funguje spolehlive. Spociva v tom predstavovat si, ze lezim na plazi, na care prilivu, ten kolem mne proudi a postupne mne zveda, koleba a odnasi. Nic svetoborneho, ale minimalne na mne to funguje spolehlive. Druha varianta byla podstatne akcnejsi: lezet na vrcholu veze za prudke bourky.
Kazdopadne u uspavani se pomaha pravidelnost, vyvetrana mistnost a poloprazdny zaludek. (Pripadne dolity trochou chmeloveho moku, ale to je doping a sprosta reklama na Svijany
)
no já jsem kupříkladu zjistil, že u mě je 7 hodin přesně ta hranice, kdy jsem nanic! Buď musím spát jen 6 hodin a nebo 8, ale to se pak cítím přechrápanej…
Takže dle mého se nedá paušalizovat, zda člověk musí spát dlouhodobě v průměru 8 hodin. Můžu jít spát v 11, ale jakmile vstanu kolem 6, už se mi vstává hůř…
Zatím, naštěstí, nepociťuju z tohoto procestu stávání únavu organismu. Ale jen doplňuju, že o víkendu jsem vstával o něco později, cca v 6/7 hodin, tak to hrotit zase nechci
Zvláště ne v neděli.
Může za to pochopitelně jak to ranní vstávání, tak i to, že mi v hlavně nešrotují úkoly a tak (to díky GTD). Ideální je proto jít tak před 22.hodinou, v deset už spím, v pět jsem pak v pohodě.
Naštěstí problém s usínáním nemám, za chvíli jsem tuhý
Můžu z vlastní zkušenosti potvrdit, že brzké vstávání má pozitivní dopad na množství i kvalitu práce udělané za ten den.
Mám jednu zaujímavú skúsenosť, ktorú som si odsledoval keď som sa tiež snažil zaviesť do svojho života ranné vstávanie. Všimol som si, že niekedy keď idem spať,a ráno vstávam v rovnakom čase( nastavený budík) niekedy sa zobudím uvnavený a niekedy nie.Uvažoval som nad tým, čím by to mohlo byť a jedna vec by toto mohla spôsobovať. Súvisí to zo spánkovými fázami. Vieme, že každá spánková fáza trvá cca 90 min. a pokiaľ sa mi podarí zobudiť uprostred spánkovej fázy, tak sa cítim unavený a malátny. Takže ak môžem tak si snažím lahnúť vtedy, aby moje zobudenie kopírovalo koniec spánkovej fázy. A ešte jedna info k popoludňajšiemu „šlofíku“ ktorého som veľkým priaznivcom. John Medina, autor veľmi zaujímavej knihy Brain Rules, doporučuje popoludňajší „nap“ ale tvrdí, že by nemal trvať viac ako 20 min, pretože potom sa mozog opäť začína posúvať do hlbbšej spánkovej fázy a potom sa aj zobúdzam viac ospalý ako oddýchnutý.
K bodu 1: Dejte určitě vědět, až začnete vstávat před půlnocí!!!
K bodu 4: ..rodinní příslušníci stále ještě spí … buďte rád, že nejsem Váš rodinný příslušník, já jsem vstávala ve 4:30 (ovšem doopravdy jsem se budila až kolem 6. hod. v práci)
K bodu 5: ..by vás ani nenapadlo si v pět ráno pustit film nebo další díl oblíbeného seriálu… napadlo, občas to dokonce i dělám
U mě je to tak, tak vstanu, postarám se o psa – procházka, snídaně, uklizený pelíšek, zběžně uklidím po „sůvách“, udělám si kafe a pak teprve mám čas začít něco dělat. Mimochodem, i náš pes je sova
Ono je to tak, že existují skřivani, kteří se brzo vzbudí a hned jim to myslí. Pak jsou skřivani, kteří sice ráno nemůžou spát, ale musí se vzbudit nějakou nenáročnou rutinou.
To samé sovy – některé tiše sedí u televize nebo PC, jiné musí (přes puštěnou televizi) debatovat, sprchovat se nebo běhat po schodech, až si říkáte, že 15-20 let za vraždu by stálo za úvahu
Přeju hodně zdaru se vstáváním i psaním.
Fialka
Tak jsem si ten článek přečetla podruhé (protože se mi líbil, ne proto, že mám delší vedení) a Vy chcete napsat další přednosti časného vstávání?
1. Možná uvidíte východ slunce – záleží na výhledu, roční době a stupni smogu. Já, která se k ranním ptáčatům počítám, mám kupodivu mnohonásobně víc fotek západu slunce.
2. Možná uvidíte i Venuši jako Jitřenku. Mnohem hezčí než Večernice.
3. Půjdete se psem na opravdovou procházku, místo abyste ho jen vystrčili na zahradu do studené rosy.
4. Uděláte snídani psovi.
5. Stihnete ještě levný noční proud na zapnutí pračky a pekárny.
6. Podíváte se na opakování seriálu v cizím jazyku, kterému jste včera po 22. hod. nerozuměli. Nerozumíte opět, takže bod 7.
7. Učíte se cizí jazyk.
8. Máte čas na ranní rozcvičku už teď, ne až odpoledne.
9. Můžete si dát k snídani co chcete, v klidu to sníst, protože je pořád moc brzo, aby byly ve schránce noviny, a ještě udělat snídani ostatním členům rodiny. Jejich problém, že jim to vystydne, ne? (Např. dcera přichází v poledne k obědu: Ale mohli jste počkat, než si sním snídani, pak nemám dost energie na celý den.)
10. Můžete dodělat úkoly ze včera (třeba pokud šel zbytek rodiny spát dost pozdě, začněte klidně hlučným úklidem).
Atd.
Doporučená literatura: B. Němcová – Babička
(Babička vstávala v létě ve čtyři, v zimě v pět)
Moc děkuju za příjemné a vtipné komentáře
Super článek!
Ještě si vzpomínám když jsem na základní škole vstával v 6:50. Během 15-ti minut, kdy jsem se probral, převlekl, nachystal si věci a došel do kuchyně na snídani, jsem byl většinou 100% aktivní. A ve škole jsem neměl žádné problémy s únavou, když byla hodina nudná, tak jsem prostě umíral nudou.
Dnes studuji VŠ, budíka mám standartně na 9:30 (abych nevstával až zas tak pozdě), než se proberu je to minimálně hodina (a i poté se rozhodně necítím 100% aktivní), na přednáškách neumírám nudou, nýbrž spím (ne úplně doslova) a kolikrát i na těch zajímavých.
A když jsem míval jednou týdně školu na 7:15 (vstával 6:40), tak jsem ten den býval nepoužitelný kolikrát až do pozdních odpoledních hodin! A ve škole jsem byl přítomen opravdu pouze fyzicky.
Bohužel se obávám, že pro mě jakožto studenta VŠ, je „režim brzkého vstávání“ nemožný, jelikož studenti prostě žijí hlavně v noci. (samozřemě se účastnit nemusím, ale co si budeme podídat… Efektivně pracovat pak budu moci ještě dalších 30 let, studovat nikoliv) Pro zajímavost, měl jsem „krizové dobobí“ kdy jsem kolem 5 – 6 teprve chodil spát. Ale to už bylo vážně příliš!
Poslední dobou ale zjišťuji, že po půlnoci už nejsem schopen dělat žádnou kreativní činnost, spíše jen něco mechanického, u čeho se nemusí tolik přemýšlet. A taky má takovýto režim bezesporu neblahý vliv na mou tělesnou kondici.
Bohužel to nevidím nadějně, že se mi můj režim podaří napravit před ukončením aktivních studijí.
Prozatím budu považovat za úspěch, když budu chodit spát mezi půlnocí a jednou a vstávat v 8.
Nicméně plně souhlasím s autorem článku. Kolikrát i ty „hloupá“ česká přísloví typu Ranní ptáče dál doskáče, jsou pravdivá. Lidé si je nevymysleli jen tak z nudny, nybrž z vlastní zkušenosti.
Zajímavý článek, trochu se usmívám při jeho čtení. Je vidět, že autor je „akademik“ (myšleno v dobrém
). Já jsem vystudovaný důlní inženýr a nějakou dobu jsem na dole pracoval (v současnosti pracuji ve stavební firmě). 5:00 byl čas, kdy technici přicházeli do kanceláře, protože v 5:15 začala noční směna s raportem (hlášením), podle kterého se plánovala práce ranní směny a často i celého dne. V těch 5:15 musel být člověk už na 200% vzhůru, protože do 5:45 muselo být vše pro následující den vyřešeno, včetně spousty „jobovek“. Pro většinu techniků to znamenalo vstávat v rozmezí 4:00 až 4:30. Jako poslední přicházel vyšší management a to do 5:30 (včetně ředitele). V takovém kontextu mi příjdou debaty o tom, jestli se dá nebo nedá v 5:00 a jestli to bude mít dopad na zdraví, případně rodinnou pohodu člověka nějaký vliv docela úsměvné.
Nepíšu to ale proto, abych se někomu vysmíval. Už nějakou dobu se snažím o zorganizování času, kterého mám jako technik strašně málo a navíc je rozložený dost nepravidelně. Má někdo zkušenosti jak plánovat čas při nepřetržitém čtyřsměnném provozu? Nebo s pracovní dobou 7:00 až 17:30 šest dní v týdnu?