Nenechte se zmást jménem autora, v tomto případě se nejedná o Stephena R. Coveyho, který je podepsán například pod 7 návyky skutečně efektivních lidí, ale o jeho syna. Nutno přiznat, že se nám „potatil“ a není náhodou, že to byl právě on, kdo dlouho stál v čele společnosti Covey, byl u fúze s Franklin Quest a byl to právě on, komu se podařilo zvýšit hodnotu své společnosti z 2,4 miliónů dolarů na 160 miliónů.
Přečíst si výčet úspěchů a vývoj kariéry Stephena M. R. Coveyho hned zpočátku není na škodu, už jen proto, že dost možná budete jinak vnímat jeho rady, doporučení a sdělování příkladů z praxe. „Mladý“ Covey disponuje nezanedbatelnými zkušenostmi a na jeho knize to jde poznat. Naštěstí ale také oplývá obdobnou schopností své zkušenosti sdělovat, předávat jako to umí jeho otec, proto má knihi Důvěra promyšlenou strukturu a srozumitelný jazyk.

Myšlenky obsažené v Důvěře do značné míry vycházejí (a neustále se dotýkají) těch, které vyřkl Stephen R. Covey ve svých 7 návycích. Ostatně, budování důvěry/důvěryhodnosti jak u sebe sama, tak v rámci společenství lidí, má co do činění se soukromím a posléze veřejným vítězství a ze synergií, o níž starší Covey mluví. Důvěru tak lze chápat jako detailnější rozpracování určitých idejí ze 7 návyků, rozpracování, které vám může značně dopomoci k vybudování synergických vztahů v rodině, ve firmě, v jakémkoliv týmu.
Podle Stephena M. R. Coveyho v tomto směru má nejvíce co „říci“ důvěra, jak říká i podtitul knihy, jde o jedinou věc, která dokáže změnit vše. V úvodních šesti desítkách stran obhajuje svůj koncept důvěry jako zásadního činitele při budování synergie, uvádí mnoho příkladů k tomu, aby tak ve vás vyvolal důvěru v jeho knihu a filozofii. Příklady se dotýkají jak osobního života, tak i (zejména) toho pracovního. V úvodní kapitole se setkáme s řadou demonstrativních tezí, jež vypovídají o (ne)úspěších společností a jejich lídrů, kteří (ne)měli dostatečnou důvěryhodnost. Covey jde dokonce tak daleko, že nám představuje něco na způsob matematického vzorce, s nímž chce dokázat, jak je růst firmy pevně spojen s mírou důvěry mezi zaměstnanci navzájem, mezi vedením a zaměstnanci a v neposlední řadě mezi firmou a klienty.

Určitě podstatnou myšlenkou v samotném úvodu je to, že důvěru si můžeme získat (a to i tehdy, když jsme o ni někdy přišli), že důvěra není něco, co nám daly do vínku sudičky, a pokud se tedy s ní nenarodíme, nemůžeme jí nikdy dosáhnout. Covey mladší se ve své společnosti soustředí  na podporue firem a uskupení právě skrze vybudování důvěry, je si proto jistý, že něco jako nabytí důvěry není nemožné.

Dopomáhá k tomu několik kroků, Covey je rozděluje do pěti základních vln. První, obdobně jako tomu bylo u 7 navýků, se dotýká „vnitřního/soukromého vítězství“, a zaštiťuje ji pojem SEBĚDŮVĚRA. Nepřekvapí nás, pokud známe filozofii staršího Coveyho, že i zde se vychází z principů, z etiky, ale podle slov mladšího Coveyho „etika nestačí“, nesmí jí chybět ani osobní důvěryhodnost.
Jak jí docílit? Postup rozvíjí ve čtyřech základních prvcích důvěryhodnosti: integritě, úmyslech, způsobilosti a výsledcích.
Tato část knihy je bezesporu velmi důležitá a troufám si tvrdit, že pokud byste neměli v úmyslu číst knihu až do konce (což by byla ale škoda), má potenciál ve vás vyvolat pochody ke změnám ve vašem přístupu k sobě sama a následně k okolí.

Ve druhé vlně DŮVĚRA VE VZTAZÍCH začíná Covey otázkou: Jak se chovat, abychom se dostali z problémů, do nichž nás přivedlo naše chování? V následujících třinácti bodech se nám snaží představit, co vše naše chování obsahuje, co může způsobit a jak jej lze „ovládat“, abychom mu vtiskli nejen ten etický charakter, ale aby stál u zrodu naší důvěryhodnosti ve vztahu s okolím.
Svým způsobem je to i návod „správného“ vystupování, jednání s lidmi, dotýká se problémů jako mluvení, projevování respektu, ale také třeba transparentního jednání. Stejně jako v 7 návycích, i zde Covey píše o sebezdokonalování (ostření pily), proaktivitě (postavte se realitě čelem, jednejte odpovědně) a rozepisuje se i podstatném neduhu – to, když druhým nenasloucháme. Samozřejmostí k nabytí důvěry je to, když dodržujeme své závazky.

Následující tři vlny (třetí, čtvrtá a pátá) je o tom, jak dělat věci rychleji, s nižšími náklady a přitom maximalizovat vliv naší organizace. Důvěra v organizaci (princip sladění), důvěra na trhu (princip pověsti) a důvěra ve společnosti (princip přispění) obsahuje celou řadu myšlenek, o kterých se také dočtete v knihách Cesta pravého vůdce a Efektivní vedoucí. Ve stručnosti – jde o management postavený na morální odpovědnosti, etice a na úctě k týmu. Skrze důvěru uvnitř organizace pak lze budovat i takovéto postavení na trhu a úspěch na trhu pak promítat do zkvalitňování společnosti, resp. do pomoci v její rozvoj, rovnováhu.

Kniha o důvěře vyvrcholí částí o vzbuzování důvěry, jde spíše o takové shrnutí, v němž ale má své místo třeba i to, jak obnovit ztracenou důvěru.

Covey se snaží prokládat své kapitoly nejrůznějšími dotazníky tak, abyste si mohli ověřit, do jaké míry v dané problematice děláte chyby, co se vám naopak daří. Když se třeba po roce k dotazníkům vrátíte, můžete sledovat svůj pokrok.
Rozhodně nelze ale čekat, že by Covey dělal nějakou práci za vás (jak to někdy podobné publikace slibují) a i zde, stejně jako u ostatních knih jeho otce, platí, že se vám mohou leckdy zdát jeho rady příliš na tělo – dotýkají se nejen vašeho vztahu k okolí, ale především k sobě samému. Vypořádat se s tím, o čem všem Covey píše, stojí nemálo sil a vůle se sebou něco udělat, v první řadě ale se vůbec něčemu takovému otevřít a podstoupit sebereflexi.

Osobně bych nezačínal s knihou Důvěra, pokud nemáte pročtených 7 návyků, v mnohém mladší Covey na tuto starší knihu navazuje a „pouze“ doplňuje, nemá tendenci vše opakovat a opětovně vysvětlovat.
A i kdybyste si měli odnést z jeho knihy jenom to, že svým etickým chováním, kterým zdánlivě můžete uškodit své kariéře či vzestupu, napomůžete k vybudování vlastní důvěryhodnosti (a naopak tak výrazně dopomůžete svému úspěchu), stojí kniha za přečtení.

Stephen M. R. Covey: Důvěra – jediná věc, která dokáže změnit vše
Management Press
352 stran, 2007 (1. vydání)
Objednat lze zde