No řekněte, kdo z vás by nechtěl knihy číst mnohonásobně rychleji a přitom si z nich odnesl ne stejně, ale více poznatků, než kdyby je četl tak, jak je doposud zvyklý. I já sáhl po knize Davida Grubera s velkým očekáváním. Raději hned předestřu, že kniha jako taková vás tomu všemu nenaučí, ale bezesporu navede na to, abyste na sobě začali pracovat. Poskytuje i celou řadu testů, skrze něž se lze zlepšovat, jako vhodnější cestu bych ale osobně viděl skutečný kurz/kurzy, které David Gruber poskytuje, nežli jeho vydaný text.

Jistou dávku skepse v knihu má na svědomí pravděpodobně to, že mi přišla značně nevyvážená. Autor se na můj vkus až příliš často zabýval nepodstatnými doplňujícími myšlenkami, přičemž tam, kde bych od něj potřeboval konkrétněji a detailněji propracovanou radu, jsem se dočkal obecně a stručně pojatých (často vzletných) slov. Nemohl jsem se proto zbavit pocitu, že kniha má spíše probudit zájem o Gruberovy poznatky a metody a navést nás na kurz, než aby byla soběstačná sama o sobě.

Tím ale nenaznačuji, že by šlo primárně o produkt jakéhosi self-promotion, nebo že by tím kniha jako taková utrpěla. Na mnoha místech jsem si řekl „Aha, to jo, vždyť má pravdu – takhle bych na to měl jít!“ Do duše mi Gruber promlouval s kapitolami o koncentraci, zaujalo mě třídění textu podle toho, do jaké míry jej čteme podrobně, s jakými úmysly. Sám s tímto mívám potíže – článku, který nenabízí nosných myšlenek zrovna mnoho, věnuji nepřiměřeně velkou pozornost, při surfování internetem se nechám svést na zcestí neustálým (a nepromyšleným) rozklikáváním dalších a dalších odkazů. Ničemu pak nevěnuju dostatek pozornosti a čas mi přitom prokluzuje mezi prsty.

Bude ještě trvat, než k myšlenkám (a metodám rychločtení a racionálního čtení) najdu cestu, po které bych se mohl vydat s jasným pochopením problematiky. Obecně vzato mě ale oslovily a motivovaly k tomu, abych nad tím, jak pracuji s textem, více uvažoval a učil se být v této oblasti efektivnějším. Stručně řečeno, metody Davida Grubera se mi líbí. K samotné knize pak mám pár výhrad, které jsou ale opravdu čistě subjektivní a je dost možné, že se nenajde ani deset lidí, kteří budou mít obdobné dojmy. Jakožto čtenář totiž mám problémy, jsem háklivý na to, když autor nějaké publikace chce navodit atmosféru přátelského rozhovoru. I David Gruber má k tomuto sklony, nešetří expresivními zvoláními (proč do odborného textu rvát vykřičníky?), odlehčenou mluvou a příklady, o jejichž opodstatněních mám pochybnosti (viz film Dědictví aneb Kurvahošigutentag, odvolávání se na citáty „baviče“ Petra Novotného…). Toto se navíc střetává s mnohdy výsostně odborným jazykem, používáním termínů z psychologických (i biologických) věd. Druhá výtka, za kterou pravděpodobně David Gruber ani nemůže, je horší přehlednost textu. Jedná se o detaily – odsazení a zarovnávání v nadpisech, fonty a rámování. Jen jestli nešlo o úmysl, jak vás procvičit v orientaci při čtení…

Osobnost Davida Grubera je rozhodně činná, stačí se podívat na jeho webovou stránku. Rozhodně se chci věnovat jeho metodám i v budoucnu a podrobněji, nyní snad už jen takové malé postěžování. Uvědomuji si, že duševní vlastnictví je velmi důležité a nepřeji nikomu, ani panu Gruberovi, aby si jeho metody někdo přivlastňoval, ale potkávat se na stránkách jeho knihy s „nářeky“, že o jeho rychločtení a racionálním čtení (popř. rychlostudiu) někdo mluví a nezmíní jméno David Gruber, podle mě není příjemné. Ještě nikde jsem se nesetkal s tak často zdůrazňovaným faktem, že toto je moje metoda a je jedinečná. A symboly ochranné známky u pojmů jako rychločtení a racionální čtení, ať se na mě autor nezlobí, mi přijdou uvnitř textu směšné, nebo spíše paranoidní. Bohatě, troufám si tvrdit, stačí doslov, kde je toto vše napsáno, zdůrazněno a já vím, že není správné o rychločtení a rychlostudiu mluvit bez vyslovení autora metody.

David Gruber – Rychločtení, rychlostudium, info management

Management Press, 2008, 328 stran, doporučená cena 340,- Kč, cena přímo u nakladatele 306,- Kč

Stálo by za to, abyste se pod tímto článkem podělili o vlastní zkušenosti. Čtete rychle, úspěšně, efektivně? Nebo se neustále vracíte, neboť jste zjistili, že se na slova vlastně jenom díváte a myslíte naprosto na něco jiného? Máte nějaké vlastní recepty?