Tag: RSS

RSS v mobilu aneb Newsstand vs. Newsie

Možná si ještě vybavíte moji nadšením prodchnutou recenzi na RSS čtečku Times. Na mém názoru se od té doby nic nezměnilo, až na to, že program už nepoužívám.

A jsem u toho. Proč jsem se aplikace vzdal a místo toho si odběry přetáhl do Google Readeru? (Přičemž podotýkám, že nejsem milovník webových řešení a snažím se mít na hojně užívané služby vždy desktopovou aplikaci.) Vyplynulo to lehce z toho, že jsem se snažil trávit u monitoru počítače méně času. Vysádávám u něj pouze tehdy, pokud pracuji, popř. dělám něco pro osobní rozvoj a bez počítače se neobejdu. Souběžně s tímto rozhodnutím jsem ale už vlastně praktikoval čtení článků téměř výhradně na iPhonu. Proč? Odpověď je nasnadě – cestování městskou hromadnou dopravou, cestování vlaky, čekání ve frontách.. čekání na to, až přijde člověk, s nímž mám smluvenou schůzku… Tohle všechno jsou mezery, které jsem začal využívat ke čtení. Ne vždy sebou beru knihu (a nemá zcela logiku ji vytahovat, pokud čekám v obchodě, než přijdu na řadu), proto je  iPhone v tomto směru velmi vhodným pomocníkem.

Odebírám několik RSS kanálů, jsem zvědavý, co se na mých oblíbených serverech děje, ale věnovat tomu svůj čas, když nemusím nutně sedět u počítače, jsem už nehodlal. A nyní přichází na řadu výběr vhodné RSS čtečky do mobilu.

Přiznám se, že už si nepamatuju na svoji první iPhone čtečku, moc mě nezaujala, sloužila, ale to, že si nevybavím její jméno, asi o něčem svědčí.

Pak jsem přešel na Newsstand. Zalíbily se mi screenshoty, za GUI rozhraním bezpochyby stála snaha vývojářů být jiní. Vyhráli si s náhledy – obdobně jako tvůrce Times. Netrvalo to příliš dlouho (ani ne měsíc) a už jsem váhal nad pořízením Newsie, na kterou tolik pěl chválu Jablíčkář. Inu, i já měl nutkání aplikaci vyzkoušet…

K porovnání jsem si vybral aspekty, které jsou důležité pro mě coby uživatele, čili najdete jistě oblasti, které jsem opomenul a můžete mě proto jednoduše nařknout z povrchnosti.

Uživatelské rozhraní a ovládání

Do Newsstand jsem šel zejména kvůli vzhledu. Má několik možností zobrazení, přičemž ty, které vidíte na obrázcích patří do mého oblíbeného nastavení. Ačkoliv si mě aplikace nalákala za pomoci zobrazení RSS kanálů coby novin, málokdy jsem toto zobrazení využíval. Zůstal jsem u přehlednějšího nastavení (kdy mám na očích více složek).

Newsie si mě naopak svým vzhledem moc nezískala. Abych byl přesný – určitě bych si na základě sreenshotů tuto aplikaci nepořídil. Šel jsem „do ní“ pouze kvůli tomu, že byla slibována rychlost. Vývoj zde byl ale opačný (v porovnání s Newsstand). Newsie nenabízí moc možností, jak si GUI upravit podle sebe, nesrší z ní  imaginace, ale o to je její jednoduchost příjemnější.

Určitě důležitější než samotný vzhled je práce s aplikací.

S Newsstand jsem žádné potíže neprožil. Za samozřejmost považuji to, že je čtečka propojena s emailem, Twitterem, Instapaperem. Potěšilo mě, že vám Newsstand nevnucuje, abyste si museli nechat načítat nové články i s obrázky. Nebo pokud chcete, tak třeba jen prvních pět nepřečtených (vypadá to sice pěkněji, ale opravdu zpomaluje chod).

V aplikaci se pohybujete snadno, rychle lze vše označit za přečtené, ohvězdičkovat, máte přehled o počtu nepřečtených článků. Stáhnout si můžete nové články pouze v určité „kategorii“ (záleží, jak máte nastaveno v Google Readeru), popřípadě pouze konkrétního odběru.

Synchronizace s webovou čtečkou nevykazovala žádné strasti.

Ve prospěch Newsstand rozhodně hovoří přidávání odběrů. Můžete zadat buď feed adresu, nebo prostě podle klíčového slova vám aplikace vyhledá nejrůznější servery, které se k tématu vztahují. Také můžete přidat odběr na základě doporučení programu či trendů ve službě Twitter. (Možností je ale ještě více!)

U Newsie mám už pocity smíšené. Třídit můžete buď podle složek/tagů, nebo si můžete nechat načíst nové články pouze v rámci jednoho konkrétního kanálu. To vše funguje a přehledné je to taky. Označování „vše přečteno“ je snadné, pokud nezvolíte možnost tažením prstu (když chcete označit za přečtené pouze něco, resp. když chcete ohvězdičkovat). To je sice efektní na pohled, a vlastně to i funguje, ale v rychlosti lze udělat různou paseku – článek neohvězdičkovat, ale označit za přečtený/nepřečtený, když to chcete spravit, tak zase se třeba neohvězdičkuje apod. (Zní to složitě, ale asi zjistíte na základě vlastní zkušenosti.) Toto všechno bych ale přežil. S čím mám pořád potíže, to je, jak aplikace „bere v potaz“ přečtení článků, resp. ohvězdičkování.

Tak například – mám kategorie Apple, Film, GTD aj. V Apple si načtu 15 nových článků, všechny projdu, označím jako přečtené. Newsie mi ale ukáže, že mám ještě 10 nepřečtených. Hm.. podívám se tedy znovu, aplikace nahlásí, že nic nového není, tak se musím vrátit do přehledu kategorií. Ale tam mi pořád složka Apple hlásí 10 nepřečtených článků. Když zavítám na Google Reader, je tomu skutečně tak, většina z těch článků, které jsem už označil na iPhonu jako přečtené, stále podle Google prohlédnuta není. Když bych třeba Newsie zapl po čase a načetl nové články (např. mi to ohlásí 20 nepřečtených), objeví se mi sice ty skutečně nové, ale načtou se i ty, které jsem tenkrát jako přečtené už označil a o kterých Newsie pořád tvrdila, že ne.

Tažením prstu článek můžete třeba ohvězdičkovat.

Tažením prstu článek můžete třeba ohvězdičkovat.

Stejně tak, když tažením prstu ohvězdičkuji článek, ukáže se na něm taková svorka. Když odhvězdičkuji, stále tam svorka je. (Ne vždy to platí, ale ve většině případů ano.)

Prostě to tak vypadá, že si Newsie poněkud rozhoduje sama o tom, co jsem četl, co jsem označil hvězdičkou. A to mi na aplikaci, kterou nyní primárně používám, opravdu hodně vadí.

Zkoušel jsem toto řešit tím, že jsem si smazal všechny odběry na Google Readeru (s domněním, že jsem něco zle nastavil), ale tato změna se vůbec neprojevila na Newsie. I nyní mě zlobí.

Symaptické je, že u Newsie si můžete prohlížet plné znění článku v „osekané“ verzi, takže se rychle načtou, nezobrazují se reklamy apod.

Ryhlost

Ano, tak tady má určitě Jablíčkář pravdu. Newsie je aplikace až pekelně rychlá. Velmi solidní už na obyčejném připojení, o 3G a Wi-Fi ani raději nemluvím. I proto jsem se rozhodl ji nyní používat na úkor Newsstand, které s načítáním nových článků přece jenom neběží (ani na 3G) tak, jak bych si od efektivního čtení představoval.

Verdikt

Má recenze vyzní poněkud rozpačitě. Všemi deseti bych byl pro Newsie, kdyby ale nevykazovala ony problémy s označováním (ne)přečtených článků. Třeba to může být jen můj problém, dejte mi to vědět v diskuzi pod článkem, nerad bych aplikaci uškodil, ale za celou tu dobu užívání se mi zkrátka nepodařilo tuto strast (a že mi vadí, resp. znervózňuje, to ano) odstranit.

Jestli se mi tento problém nepodaří brzy vyřešit, vrátím se k Newsstand, i zacenu toho, že se mi články o něco později načtou a zobrazí.

RSS sem, RSS tam, co já s nimi udělám?

rss_logoOdběry RSS kanálů nabízí dnes prakticky už každý server a pro ty, kdo čerpají většinu informací z internetu, se jejich využívání rovná nutnosti. Nehledě na to, že kromě přehlednosti, které RSS čtečky nabízejí, nám odběry poskytují rapidní úsporu času.
Odběr lze provádět pomocí internetových prohlížečů, těm ale tento článek věnován není, ostatně – ani sám autor textu s nimi nemá mnoho zkušeností, nevyhovují mu, a proto stěží může objektivně vybavenost jednotlivých prohlížečů hodnotit.
Takzvaných „RSS Reader“ je pro operační systém Mac OS X celá řada a zkoušet jeden za druhým by vám mohlo zabrat minimálně půl dne. V současnosti navíc mnohé aplikace existují jako free verze, takže výběr opravdu není malý. Tato na první pohled velká přednost má však i své vady na kráse. A to doslova. RSS čtečkám totiž vládne unifikovaný vzhled, nenápaditost, jednotvárné řešení designu i funkcí. Pro který z nich se tedy rozhodnout?

Desktopovým aplikacím vládne NetNewsWire. U produktu společnosti Newsgator se setkáte s velmi vysokým hodnocením uživatelů, když kliknete na potvrzení odběru na stránkách většiny serverů, nabídne se vám NetNewsWire prioritně. Velkou předností je, že existuje i verze pro iPhone. Jakmile si přečtete článek na mobilu, přečten bude i v desktopové aplikaci, a naopak. Program běží spolehlivě a lze jej nastavit tak, aby byl nejen přehledný, ale i funkční (zobrazování textů uvnitř programu).

V jeho stínu zůstávají aplikace jako NewsFireShrook, přičemž by se dalo s klidem říci, že nezaslouženě. Ne že by byly něčím zajímavější, ale prostě… nejsou jiné. Všechny tyto programy disponují stejným nastavením, jen v některých případech může být snažší pochopit, co jaká funkce umí. Pro běžného uživatele aplikace prakticky splývají a i řešením designu jako by si vývojáři koukali přes rameno. Snad jen ten Shrook je o něco ošklivější než ty ostatní.

Ačkoliv se o ní nepíše tak často, patří Vienna mezi zajímavější cesty, kudy se RSS čtečka může ubírat. V podstatě se od předešlých v ničem neliší, ale naštěstí zdání (trochu) klame a konečně jde o program, jehož vizuální podobu (okna, v nichž se text objevují) si lze nastavit na základně několika stylů – sympatický je třeba Front Row. Akt čtení je tak o něco přívětivější a může více vyhovovat různorodým vkusům uživatelů.
Co do vybavení nijak Vienna nezaostává, lze v ní hledat články podle klíčových pojmů, filtrovat je, různě tzv. „feeds“ třídit podle kategorií, importovat mezi odběr i blogy apod. Mezi předností patří ikonka na horní liště plochy, takže máte stav nepřečtených článků, stejně jako přístup k nastavení, neustále poruce.

Jste-li uživatelem, kterému jde opravdu čistě jen o to, aby měl k dispozici sesbírané texty z mnoha serverů, neprohloupíte, pokud si vyberete některý z výše uvedených programů. Pokud nemáte iPhone, nejvhodnější variantu představuje poslední zmiňovaná Vienna.
Pokud ovšem přistupujete ke čtení RSS kanálů jako k listování novinami či magazíny, a tedy si pojíte tuto četbu s jistou dávkou pohody a chvíle volna, pravděpodobně vyžadujete od aplikací přívětivější rozhraní. Přesně pro vás je tu od dubna program  Times.

Společnost Acrylic má na svědomí šikovný software Wallet a nyní si plusové body připsala za první RSS čtečku, která se od těch ostatních radikálně liší. Zakladatel společnosti a designér programu Dustin MacDonald filozofii aplikace Times postavil právě na tom, že mnozí čtenáři chtějí mít při procházení textů pocit pohody. Ne náhodou je v logu programu káva a noviny. A v čem se tedy Times liší?
Rozhodně ne ve „vybavení“, snad jen jednoduchá možnost zajímavý text sdílet přes různé sociální sítě (jako Facebook, Twitter apod.) příjemně překvapí. Vše ostatní dokáží i jiné aplikace. Times vítězí právě díky designu. Ten svoji inspiraci našel v tištěných novinách a i přecházení mezi jednotlivými články si můžete nastavit tak, aby efekt vypadal jako otočení stránky papíru. Při procházení článků můžete narazit na některý, který vás zaujme a budete si jej chtít potom v klidu přečíst, stačí jen mezerníkem zobrazit takovou dřevěnou desku a na tu článek přetáhnete (vizuálně opět jde o list papíru). Efektní je i připojování jednotlivých „feeds“ a začleňování do „novin“ opět pouhým přetahováním.
Lze si nastavit několik kategorií, ty základní jako Sport, World apod. můžete jednoduše přepsat. I přes tyto možnosti však, odebíráte-li kanály z několika desítek serverů, vykazují ve výsledku o něco menší přehlednost, než jakou nabízejí ostatní, vizuálně strohé, aplikace. Také je zatím sporná možnost číst celé články uvnitř aplikace. Ačkoliv to jde v nastavení potvrdit, výsledek bývá většinou takový, že se objeví pouze určitá část textu a celý až v internetovém prohlížeči.
Program Times však existuje pouze krátkou dobu, a tak lze předpokládat, že jej čeká ještě slibná budoucnost. Narozdíl od výše uvedených aplikací však může pro uživatele představovat jedno velké mínus – a tím je skutečnost, že si za Times musí zaplatit 30 dolarů.

Závěr se ponese na pocitu rozporuplnosti. Na jedné straně radost z toho, že RSS čtečky existují, a to ve velkém množství a ve většině případů zdarma. Na straně druhé povzdech nad tím, že není více vývojářů, kteří by se snažili přicházet s odlišnostmi, inovacemi a trh obohatili o aplikace s pestřejší nabídkou uživatelských rozhraní.

Tento článek byl napsán pro server MůjMAC, k přečtení zde.

Archiv