V závěru listopadu minulého roku jsem se podělil o pocity, které přišly spolu s vyhořením. Syndrom, jemuž se kdejaký manažer učí předejít, bývá v naší společnosti – zejména na školách a při výchově v rodině – opomíjený. Přitom může až nepříjemně člověka oslabit, a to jak fyzicky, tak duševně. Číst dále
Zažili jste to pravděpodobně také. Potřebujete se poprat s náročným úkolem, potřebujete být v kondici, potřebujete se cítit dobře. Ne hodinu, dvě, ale pokud možno celý den. Jestli jste volili cestu jako já, pak jste odcházeli z obchodu s několika dvoulitrovými Coca Colami, ve vážnějších případech s plechovkami naplněnými energetickými tekutinami. Číst dále
Syndrom vyhoření či vyhasnutí do velké míry představuje všudypřítomný odborný pojem, kterému rozumí většina z nás. Rádi si přečteme o tom, jak se mu vyvarovat. Vyslechneme rady odborníka. A dokonce můžeme cítit, že jsme dostatečně fundovaní na to, abyc se k nám ani nepřiblížil. Bohužel toto zdání může být často klamné – teorie nás totiž na skutečný život ne vždy umí dostatečně připravit. Číst dále
